Medžugorje, svatyně Královny míru

Farnost Medžugorje

Medžugorje leží v západní Hercegovině (mapa) a patří pod správní středisko Čitluk, v minulosti zvaný Brotnja. Je největší z pěti vesnic rozlehlé římskokatolické farnosti (Medžugorje, Bijakovići, Vionica, Miletina a Šurmanci). V poslední době je jedním z nejznámějších a nejnavštěvovanějších poutních míst v katolickém světě. Název Medžugorje pochází ze slovanského původu, kterým je označováno území mezi dvěma horami v nadmořské výšce od 200 m s mírným středozemním podnebím a tím poskytuje ideální podmínky pro pěstování vinné révy, tabáku a ovoce.

Farnost Medžugorská, založená roku 1892, byla svěřena k ochraně sv. Jakubovi, patronu poutníků. O 5 let později byl v Medžugorji dostavěn farní kostel, v této době dostatečně prostorný i krásný. Byl však vybudován na nepevném základě a začal se bortit. Proto se již po 1. svět. válce objevily první návrhy na stavbu kostela nového. Ten byl dokončen a vysvěcen až po 50 letech, 19.1.1969. Do začátku 80. let nový kostel nepoutal pozornost ani místních lidí natož pak cizinců, od r. 1981 je to místo, na kterém se shromažďují miliony poutníků z celého světa. Lidé začali přijíždět, aby se osobně přesvědčili, co se v Medžugorji děje. Zjevení začala 24.6.1981 zcela neočekávaně. Poutníci zde očekávají poselství o potřebě víry, modlitby, obrácení, postu jako o podmínkách míru a záchrany světa.

Kostel i prostor kolem něho je od počátku zjevení postupně upravován. Zbytky starého kostela jsou dochovány v parku na kruhovém objezdu vlevo od svatyně.

Dění v Medžugorji je v současném světě ojedinělé. Za posledních 20 let přilákalo více než 20 milionů poutníků ze všech kontinentů, kteří zde nalezli pokoj, lidskost, spojení s Bohem a stali se svědky pravdy, lásky a míru.

Kopec zjevení

Kopcem zjevení se obyčejně myslí kopec Crnica, místo prvních Mariiných zjevení, několik set metrů nad Bijakovičskou vesničkou Podbrdo. Na místo zjevení vede strmá pěší cesta, kterou miliony poutníků rozšířily a prošlapaly tak, že je už zdaleka viditelná. Lidé, z nichž mnozí odrostli na hladkém a rovném asfaltu, vystupují po ostrých kamenech na místo prvních zjevení, často v nevhodném oděvu nebo dokonce bosí a po kolenou. V půli cesty stojí velký dřevěný kříž bez ukřižovaného Krista. Na tomto místě se v třetí den zjevení, 26. června 1981, ukázala Panna Maria vizionářce Mariji Pavlovićové, která ostatní vizionáře cestou dolů po společném zjevení o kousek předběhla. Panna Maria byla tehdy zarmoucená a měla s sebou veliký kříž. Pohybovala rukama a říkala: "Mír, mír a jenom mír! Mír musí zavládnout mezi Bohem a člověkem a též mezi lidmi!" Dnes se na tomto místě zastavují poutníci, aby se pomodlili a aby uvažovali o poselství medžugorských zjevení, určených dnešnímu člověku a dnešnímu světu, který mír tolik potřebuje.

Vlastní místo zjevení je veliký volný prostor na kamenitém svahu, delší než sto metrů, zcela uhlazený nohama milionů poutníků, bez jediného stébla trávy mezi kameny, bez jediné hrudky země. Na místě, které vizionáři označili jako místo zjevení, stojí vysoký kříž zasazený do hromady navršených kamenů. Jen něco skutečně mimořádného mohlo na takové místo přitáhnout tak veliký počet lidí. V kteroukoli denní nebo noční hodinu, v kterýkoli den roku zde člověk může zastihnout jednotlivce nebo skupiny poutníků, kteří se modlí, zpívají, jsou hluboce ponořeni do úvah a do ticha.

Križevac

Přibližně kilometr vzdušnou čarou od medžugorského kostela je hora Križevac, která navazuje na horu Crnica. Na jejím vrcholu (520 m.n.m.) postavil jeden z farářů medžugorské farnosti se svými farníky 8,56 m vysoký betonový kříž. Do kříže nechal vyrýt slova: "Ježíši Kriste, Vykupiteli lidského rodu, na znamení víry, lásky a naděje, na památku 1900. výročí Kristova utrpení." V nitru kříže jsou uloženy ostatky získané z Říma: kousek dřeva kříže, který křesťané uctívají jako kříž, na němž byl ukřižován Kristus a jehož největší část je uložena v chrámě Jeruzalémského Svatého kříže v Římě. Stavba kříže byla dokončena 15. března 1934. Později se vžilo, že se na podstavci kříže slouží první neděli po narození Panny Marie mše svatá na památku povýšení Svatého kříže. Križevac nepřitahuje poutníky pro přírodní krásy nebo pro význam vztyčeného kříže, nýbrž proto, že mnoho lidí tvrdí, že na začátku medžugorských zjevení viděli na tomto kříži různá světelná a jiná "znamení". Všichni je spojovali s přítomností Panny Marie, s mírem mezi Bohem a člověkem a mezi lidmi. Pochopili, že cesta k míru nevyhnutelně vede skrze kříž. Do své poutnické zbožnosti zahrnuli i uctívání kříže. Lidé, když kráčí obtížnou, téměř neschůdnou cestou ke kříži, konají pobožnost křížové cesty. Směrem nahoru je postaveno patnáct bronzových reliéfů křížové cesty, na všech je zachycena i Panna Maria. Matka Maria provází Ježíše a také nás na naší cestě životem.

Zjevení Matky Boží dnes

Podle svědectví šesti malých farníkůse v Medžugorji od 24. června 1981 denně zjevuje Panna Maria. První den vizionáře její zjevení vylekalo a oni utekli. Následující den, 25. června, odpověděli na pozvání Panny Marie a šli na Kopec zjevení, kde se s ní poprvé modlili a kde s ní rozmlouvali. Proto se tento den slaví jako výročí zjevení Královny míru, jak se Panna Maria sama představila.

Ivanka Ivanković-Elez, narozena 1966. Každodenní zjevení měla do 7. května 1985, kdy jí Panna Maria svěřila poslední, desáté tajemství a kdy jí sdělila, že k ní bude po celý její život přicházet jednou ročně, vždy na výročí zjevení, 25. června.

Mirjana Dragićević-Soldo, narozená v roce 1965, měla denní zjevení do 25. prosince 1982. Při posledním pravidelném setkání jí Panna Maria řekla, že bude mít zjevení po celý svůj život vždy jednou za rok, a to na Mirjaniny narozeniny 18. března. Od 2. srpna 1987 slyší hlas Panny Marie a někdy ji i vidí. Modlí se s ní za nevěřící.

Vicka Ivanković, narozená v roce 1964. Má dosud denní zjevení. Při naší pouti v roce 2001 jsme si od ní vyslechli poselství, které Panna Marie v Medžugorji přináší.

Marija Pavlović-Lunetti, narozená v roce 1965. Má dosud denní zjevení. Jejím prostřednictvím Panna Maria předává každého 25. dne v měsíci své měsíční poselství farnosti a světu.

Ivan Dragićević, narozen v roce 1965. Má dosud denní zjevení.

Jakov Čolo, narozen roku 1971. Má dosud denní zjevení.

Modlitební program ve svatyni

V kostele probíhá každodenní večerní program od 18.00 hodin do 21.00 hodin (18.00 růženec, 19.00 mše svatá, modlitby za požehnání a třetí část růžence). Klanění před Nejsvětější svátostí oltářní je ve středu a v sobotu od 22.00 do 23.00 hodin a ve čtvrtek bezprostředně po mši svaté. Klanění a modlitba před Kristovým křížem je každý pátek v kostele po večerní mši svaté. V zimě začíná program o hodinu dříve.

Každou neděli je modlitba růžence za mír na Kopci zjevení, v létě v 16.00, v zimě ve 14.00 hodin. Příležitost ke svaté zpovědi je každý den na začátku večerního programu, v případě potřeby i dříve.

Mše svaté v chorvatštině jsou v neděli v 8.00, 11.00 a v 18.00 hodin, ve všední dny v 7.30 a v 18.00 hodin. V sobotu je mše svatá pro chorvatské poutníky.

Všechny organizátory poutnických skupin prosíme, aby podle možnosti nahlásili svůj příchod předem, kvůli co nejúčinnější organizaci pastorace ve svatyni.